Ladíme poslední detaily aplikace a vaše postřehy nám hodně pomůžou. Něco nefunguje nebo vám v aplikaci něco chybí? Kontaktujte nás přes formulář zpětné vazby vpravo dole. Děkujeme.









Zobrazte si seznam pokusů, ve kterých se tato chemikálie používá.
Měď (chemická značka Cu, latinsky Cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od pravěku – v pozdní době kamenné (eneolitu, cca 3200 př. n. l.) se začala měď těžit, tavit a zpracovávat, což předznamenalo nástup doby bronzové.
Nejstarší doklady o tavení mědi pocházejí ze 3. tisíciletí př. n. l. ze severní Mezopotámie. V období Římské říše se měď těžila hlavně na Kypru, odkud pochází i její latinský název (cyprium → cuprum). České slovo „měď" pochází ze staré perštiny.
Měď se v přírodě vyskytuje vzácně i jako ryzí kov. Hlavním zdrojem jsou sulfidické a oxidační minerály: chalkopyrit (CuFeS2), bornit (Cu5FeS4), kovelín (CuS), chalkozín (Cu2S), kuprit (Cu2O) a malachit (Cu2CO3(OH)2). Měď je rovněž esenciálním stopovým prvkem pro živé organismy – je součástí hemocyaninu (přenašeč kyslíku u měkkýšů a kopytníků) a klíčových enzymů (cytochrom c oxidáza).
Vzhled a skupenství: Lesklý červenooranžový kov s vysokou hustotou (8,96 g/cm³), měkký, dobře tvarovatelný za tepla i za studena.
Rozpustnost: Nerozpustná ve vodě a v neoxidujících kyselinách (HCl, zředěná H2SO4 za nepřístupu vzduchu). Snadno se rozpouští v oxidujících kyselinách, jako je kyselina dusičná (HNO3) a horká koncentrovaná kyselina sírová.
Reaktivita a chemické chování: Ušlechtilý kov (standardní redukční potenciál +0,34 V). Podléhá atmosférické korozi za vzniku zelené patiny (zásaditý uhličitan měďnatý). Při zahřátí na vzduchu oxiduje na černý oxid měďnatý (CuO). Sloučeniny barví plamen intenzivně zeleně.
Fyzikální konstanty: Molární hmotnost 63,55 g/mol, teplota tání 1083 °C, teplota varu 2595 °C, druhá nejvyšší elektrická vodivost ze všech kovů (po stříbře). Hustota: 8,96 g/cm³. Elektrická vodivost: 59,6×10⁶ S/m (druhá nejvyšší po stříbře). Tepelná vodivost: 401 W/(m·K).
Využití v praxi:
Elektrotechnika: Výroba elektrických vodičů, kabelů, transformátorových vinutí, desek plošných spojů a integrovaných obvodů.
Slitiny: Bronz (měď + cín, nikl, hliník) pro ložiska, lodní šrouby odolné mořské vodě, ponorky a sochařství. Mosaz (měď + zinek) pro hudební nástroje, bižuterii (kočičí zlato) a vodovodní armatury. Slitiny s kovy pro ražbu oběžných mincí a šperkařství (červené zlato, stříbro).
Stavebnictví a medicína: Měděné střešní krytiny, okapové systémy, zubní amalgámy (slitiny Ag-Cu-Sn) a fungicidní ošetření.
V laboratoři lze měď vytěsnit ze síranu měďnatého reaktivnějším kovem (např. železem:
Fe + CuSO4 → FeSO4 + Cu↓
) nebo vyloučit elektrolytickou redukcí na katodě.
Průmyslová výroba: Průmyslová výroba probíhá ze sulfidických rud (chalkopyrit). Ruda se nejprve obohacuje flotací, praží a taví na měděný kamínek (kamínek Cu2S-FeS). V konvertoru se zfoukáním vzduchem získá surová černá měď (čistota cca 98 %). Následuje rafinace elektrolýzou v lázni síranu měďnatého a kyseliny sírové na vysoce čistou katodovou měď (99,95 %).
Vyhláška č. 121/2026 Sb.: Vyhláška o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi ve školách. Dostupné z: https://e-sbirka.gov.cz/sb/2026/121
Příručka pro učitele chemie: Holzhauser P. et al., Použití chemických látek ve výuce a při volnočasových aktivitách žáků (2019). Dostupné z: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:4afd9268-3c42-40d4-b44f-3c57a4420b88
Wikidata a encyklopedie: Wikidata: https://www.wikidata.org/wiki/Q753. Wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9B%C4%8F
Odborné databáze (PubChem & ECHA): PubChem NCBI: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23978. ECHA Substance Info: https://chem.echa.europa.eu/100.028.326/overview
Použitelnost na školách: Podle vyhlášky č. 121/2026 Sb. je látka vhodná pro žákovský i demonstrační pokus na ZŠ (2. stupeň) i SŠ při dodržení základních bezpečnostních pravidel (ochranné brýle, případně rukavice).